Naplň kufr!

288. den pobytu, 06. 12. 2012, 6:32 místního času, ranní pára od pusy a řídký vzduch

Srpen, měsíc našeho seznamování se s obyvateli vesničky San José de Raranga.
„Moje dcera chce umět anglicky, budete učit anglický jazyk?“ „Angličtinu, prosím angličtinu“ a další. Tak nějak lidé odpovídali, když byli námi tázáni co si přejí, abychom pro ně udělali. Jak už jsme dříve napsali, rodiče si přejí lepší život pro své děti v USA.
Začaly hodiny angličtiny, dětí přibývalo a my trávili dopoledne výrobou pomůcek a her. Takto vypadal startovací impuls pro akci „Naplň kufr!“

Velkou výhodu, pro uskutečnění našeho plánu, sehrál fakt, že se nás rodiče Anežky chystali v Ekvádoru navštívit, takže bylo možné využít jejich cestu k doručení kufru. S datem jejich letenky už nic nebránilo poohlédnout se po učebnicích. Mimo reklamního plakátku na těchto stránkach, jsme kontaktovali ředitelku frenštátského gymnázia
paní Vaverkovou. Den na to, s velkým nadšením a ochotou, na své škole zorganizovala sběr použitých učebnic angličtiny. Do sbírky se zapojili i učitelé ale hlavně studenti gymnázia a výsledkem bylo cca 50 přivezených učebnic včetně kazet a CD. Dále k naplnění kufru přispěli: Město Frenštát, nakoupilo hry, o které mají děti také velký zájem, pan Chomčák věnoval peníze pro nákup pomůcek jako např. nástěnná mapa, nůžky, apod. a v neposlední řadě rodiče Patrika a obchod Tobi sport.

Na slavnostní předání, v úterý 27.11., přijali pozvání zakladatel Nadace a náš šéf, kněz, Jan Koczy a polský misionář, kněz, Marek Kijora. V úvodu Honza představil Nadaci a její záměry a hned poté přišlo na očekávané překvapení, jež doposud zakrývalo prostěradlo. Odhalení bylo úžasným zážitkem doprovázeným hlasitým a nadšeným „uuuuu“ a „uaaaau“, děti zíraly s otevřenými ústy a přetahovaly se, aby lépe viděly. Taky vzhledem k tomu jaký mají vztah k asi 50 kartičkám anglického pexesa, bývajícím na denním pořádku, usuzujeme, že o ničem podobném se jim ani nesnilo 🙂 Na závěr odpoledne, ač neradi, věnovaly několik málo okamžíků fotogafovi a před odchodem každý dostal svůj podíl na ovocném salátu. Sešlo se taky několik matek (otcové tady ve většině případů jsou zahaleni nezájmem a alkoholem), které se na nás usmívaly a srdečně nám děkovaly, bylo to opravdu skvělé odpoledne.

Závěrem tohoto příspěvku bychom moc rádi poděkovali jak výše zmíněným, tak těm, kteří se na naplnění kufru podíleli jakýmkoliv jiným způsobem. DĚKUJEME !
Velké díky posílají také děti a jejich matky z „naší“ malé vesničky.

Hasta luego

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je ecuador. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Komentáře nejsou povoleny.