Zabíjačka

271. den pobytu, 19. 11. 2012, 19:49 místního času, podvečerní chládek

Rodina, jejiž syna a dceru učíme základům anglického jazyka, nás pozvala na velkou rodinnou událost, na zabíjačku. Bez váhání a s radostí jsme přijali.

Jak se praví: „Jiný kraj, jiný mrav.“ Jak to tedy probíhá zde?

Ráno se nijak nespěchalo, asi kolem 8 jsme se konečně sešli. Po malém přivítání se kolem přešlapujícího pašíka sešlo 5 mužů. Jeden uvázal zadní nohy, druhý přidržel pravé kopýtko, třetí levé, čtvrtý hlavu a pátý vykonal ono nutné zlo. Zde, jak jsme se informovali, prasata usmrcují nejčastěji zaostřenou železnou kulatinou o průměru asi 5 mm
a délce 25 cm, kterou přes pravý bok zabodne a co nejrychleji směřuje k srdci. Pak se čeká až prase zemře. Kvičení nebralo konce, celý proces mohl trvat tak 10 minut.

Nyní přichází část odkrvení. Souhlasili, že zde taky sbírají krev, prý ale musí pracovat rychle, aby se dále mohla zpracovávat. Ano, mají neuvěřitělně rychlý způsob. Dělají to tak, že prase na hrudi rozříznou a hrnečkem (ze kterého později pijeme Colu) krev vybírají, jako vodu z rozbité potápějící se loďky.

Vnitřnosti se vyberou a hodí do kýble, střeva čistí na pozdější zpracování.

Po vyčištění jej pokládají nohama dolů na přípravek ze dřeva a plynovým hořákem opalují kůži. Vzniklou černou vrstvu spáleniny oškrabují noži a hned nato se pouští do křupavě nazlátlé pochoutky. Natěšené děti, a nejen ony, kůži nedočkavě strhávají, namáčejí ji do soli a k tomu pojídají rozvařená zrna kukuřice. Pro nás to taková lahůdka nebyla, dalo by se to přirovnat ke tvrdé, slané gumě.

Tukovou vrstvu vyškvařují na sádlo a škvarky. Maso krájí na kousky a ihned smaží na sádle, asi proto že nemají ledničky. Kosti posekané na kousky zřejmě nechávají na doma.

Střeva, promaštěná čerstvě vyškvařeným sádlem, na rozdíl od nás, plní vařenou směsí zelí, mrkve, hrášku, cibule, dochucenou kmínem a solí.
Můžeme říci, že tyto, plněné zeleninou, se s našimi jitrničkami moc rovnat nemohou, po opečení na žhavých uhlících ale stojí opravdu zato. Na zpracování krve a ostatních vnitřností se ten den bohužel nedostalo.

Mezi zajímavé tradice patří hra, kdy ocas prasete, který je s masem usmažen, se spolu s ním vloží do velkého proutěného koše, který hlídá zmocněnec. Všichni zněj postupně ujídají, nesmí být u toho však nikdo přistižen, jinak porci vrací. Komu se podaří ukrást i ocas, je hrdina zabíjačky. Zažili jsme u toho spoustu srandy.

Hasta luego

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je ecuador. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Warning: Division by zero in /pub/pnindewa/por-ninos-de-ecuador.cz/web/www/wp-includes/comment-template.php on line 1338

Komentáře nejsou povoleny.