Trable s vízy

Základní informace: ambasáda v České republice neexistuje. Zbývá tedy Waršava nebo Berlín.

S myšlenkou, že máme všechno připraveno a domluveno, jsme s nadšením vyrazili do Waršavy. Taťka od Pati si vzal dovolenou, našteloval GPS a hurááá jeeedeeem!

Již při prvním pohledu na slečnu z ambasády nám bylo jasné, že tady něco nesedí. Překvapení v jejich očích z toho že nás zde vidí, bylo téměř hmatatelné. Tento pocit již mezi dveřmi potvrdila a to otázkou, co potřebujeme, že zrovna dnes konzul odletěl do Mexika.
Šok.
Po nemalém úsilí ji přesvědčit, aby nám víza vydala i bez konzula, jsme odjeli s nepořízenou. Budeme muset počkat na konzula a přijet zde znova.
Po víkendu nám napsali z Waršavy, že nastala změna na Ministerstvu zahraničních věcí v Ekvádoru a že již nejsou kompetentní nám vydat víza. Máme se obrátit na ambasádu v Berlíně.
Emailování s berlínskou ambasádou je opravdu zážitek. Ještě že mám bratrance Jakuba v Berlíně a s komunikací nám pomohl. Domluvil nám schůzku a přislíbil i účast.
Do Berlína jsme se rozhodli vypravit sami vlakem. Vše bylo domlouváno na poslední chvíli a chystání na cestu probíhalo ve značném spěchu. Okolnosti nám zkrátka jinak nedovolily.
Ve Frenštátě na nádražní pokladně nám sdělili, že zde lístek do Berlína nekoupíme. Dobrá tedy, necháme to tedy na pokladnu v Ostravě, přes kterou naše cesta směřuje. Cesta dále pokračovala na Brno, z Brna pak přímým vlakem do Berlína. Cesta jen díky naší víře a Božímu požehnání dopadla dobře. Totiž ten lístek do Berlína nešel koupit ani v Ostravě a zpočátku ani v Brně. Nakonec se vše zdařilo a my po malém občerstvení v restauraci „Pod Brnem“ vyrážíme v 1hod. ráno na dalekou cestu.
Dojeli jsme v 9 ráno, ambasádu se nám podařilo najít velice rychle a Jakub nás již očekával. Ještě poslední domluva strategie, a s odhodláním, že dnes to zkrátka musí vyjít, jsme se rozjeli výtahem do 10. patra.
Po uvítání Buenos dias rychle pochopili, že španělská konverzace nepřipadá v úvahu a s úsměvem přistoupili na lámanou angličtinu.
Předložili jsme veškeré dokumenty, vyplnili požadovaná lejstra a s napětím očekávali, jak se vyjádří konzul. Yes, everything is all right (ano, vše je v pořádku), zaznělo z úst asistentky a nám se „viditelně“ ulevilo. Odcházeli jsme s obrovským pocitem štěstí…
Nyní je náš pas na ambasádě v Berlíně a s důvěrou budeme očekávat jeho příchod dřív, než nám odletí letadlo…

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Komentáře nejsou povoleny.